Kariéra jesenické kapely Priessnitz má průběh sinusoidy. Jednou jsou Priessnitz na okraji a jednou ve středu zájmu. Samozřejmě ale, že za všech okolností kvalitní. Od živého alba "Playlist" jsou v kurzu a novinkou "Stereo" své pozice ještě posílí. Podařilo se jim napsat desku plnou hitů, které zabalili do živého zvuku.
Ač byla první dvě alba gothic-rocková, směřovala už tehdy k písničkářství, které skupina naplno rozvinula s deskou "Seance". Poslední řadovka "Zero" byla velice povedená, ale náladou i texty se vzdálila ponuré atmosféře jesenických hor, která po celou dobu Priessnitz profilovala.
"Stereo" se navrací do minulosti a nabízí lehce zastřený, ale hodně živý zvuk, který má velmi blízko ke koncertnímu soundu kapely. Sem tam se mihnou gothic-rockové postupy. Do textů se vrátila atmosféra hor - už první skladba "V parku" je velmi úzce spjata s městem Jeseník. A hlavně, je to pecka vedle pecky. Zatímco na "Zeru" byly opravdu výjimečné jenom "Ráno" a "Drahá", ze "Sterea" může být koncertní hitovka typu "Havran" kterákoli písnička.
Vedle už zmiňované "V parku", dominuje albu "Anděl", "Střepy", "Jan" a "Larisa". Poslední nářezová "Out" zase nechává svou přímočarostí vzpomenout na "Sny".
Jediné, co bych vytknul, je časté opakování určitých slov. Jaromír Švejdík odjakživa ve svých skladbách používá symbolický význam bílé barvy. Avšak tady je důležitým motivem hned několika skladeb, což jinak velmi kvalitní textařskou práci trochu shazuje.
Čert to ale vem. "Stereo" je lidské, niterné, působí svou náladou, nutí přemýšlet, donutí k emocím. Je aranžérsky propracované, energické a zábavné. Každá písnička je jiná, ale pojí je atmosféra. Vše dobré, co na Priessnitz bylo, je nyní zcela přirozeně stlačeno do jednoho alba. Písně od srdce (nejen) pro srdce.
ze serveruwww.musiczone.cz
jdi do háááááááááááje!!!!